Evžen Boček: Aristokratka na koni

A je to tady! Další díl originálního, humorného příběhu o aristokratce Marii III. vyšel koncem loňského roku jak knižně, tak i v audiopodobě. Já jsem zkusila  namluvenou verzi... A stálo to (ještě) za to?

Marie Kostková z Kostky, z části ještě Češka, ale už spíš Američanka, se nám vrátila, tentokrát s projektem „Aristokratka před smrtí“. Kdo četl první dva díly, ví, že obě předchozí Marie, jež mají na zámku své hrobky, zemřely v pouhých dvaceti letech. A tak Milada, manažerka pro styk z veřejností, která původně pracovala na Orlíku, vymyslela, že se z očekávaného skonu Marie III. musí vytřískat maximum (návštěvníků = peněz). Blíží se totiž čas jejích narozenin.

Jelikož se zámek neustále potýká s nedostatkem financí, každý dobrý nápad, jak přilákat „muflony“, je vítán! Otec už si nadšen připravuje novou, velkou pokladnu, Marie hubne do rakve, Deniska jako obvykle vyšiluje, matka truchlí nad neuváženým mileneckým vztahem lady Diany a konzervativní kastelán, hypochondrický zahradník a kuchařka paní Tichá řeší vlastní, samozřejmě vážné problémy... To vše před objektivem fotografů z Blesku! Z očekávání terna, které představuje sobotní titulní strana nejčtenějšího deníku v Česku, ale přijde zklamání, protože kníže Schwarzenberg je s šokující novinkou trumfne a vyfoukne jim tak veškerou pozornost...

V pořadí třetí díl série Aristokratka od skutečného kastelána Evžena Bočka pro vydavatelství OneHotBook opět namluvila herečka s nyní již třemi jmény Veronika Khek Kubařová (v roce 2015 se provdala za divadelního režiséra Pavla Kheka). Jejímu načtení nelze nic vytknout. Naopak, intonační rozsah této mladé dámy mě mile překvapil a místa, kde jako Marie kvílí, je nervózní nebo si popěvuje, že: „…svět je nádherný, růžový, béžový“ od Helenky Vondráčkové, svědčí o jejích hereckých kvalitách. Přednes je mladistvý a k obsahu sedí.

Co se týče samotného příběhu, téměř jediné, na co se dá postěžovat, je jeho délka. Dobře, Aristokratka na koni je trochu delší než druhý díl, ale nebylo by možné toho napsat víc, než dojde na knižní vydání? Rovněž salv smíchu oproti předchozím dílům, alespoň v mém případě, ubylo. Přesto jsem se ale dobře bavila, a to zejména při těchto popisech, jež možná nevědomky ukazují na autorovo podvědomí věřícího:

„Ne, ne a tisíckrát ne! Ty noviny se nezmění, ani kdyby je zaříkávaly všechny čarodějnice světa!“

Nebo konstatování po pozvednutí očí k nebi: „Tam se pomoci nedovoláš, Pohanko!“

Hodně se mi také líbilo autorovo opětovné využití známých osobností přímo v dějové lince. Až jsem si říkala, jestli autor nemá nějaký osobní problém s knížetem Schwarzenbergem, když si neodpustil připomenutí jeho aférky s „Ramlicí“, ale jelikož v předchozích dílech nešetřil ani Helenku Vondráčkovou, a teď vlastně tak trochu ani Lady Di, tak nejspíš ne.

Vzhledem k tomu, že jsem Aristokratku číslo 3 (vzhledem ke konci knihy nepochybuji, že budou ještě další „čísla“) poslouchala, chci ještě zmínit a pochválit hudební doprovod. Pěkný, skotačivý, čistě klavírní staccato koncert znělek se mi jako klavíristce trefil do noty a k příběhu samozřejmě úžasně ladil.

80 %