Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divuplná jihokorejská Vegetariánka

10. 05. 2017 7:37:36
„Zdál se mi sen.“ je věta, kterou to všechno začalo... nebo spíš skončilo. Jonghje, do té doby obyčejná, poslušná a starostlivá manželka, se jednoho dne probudila, ...

... a kvůli krvelačnému snu se s okamžitou platností rozhodla přestat nejen jíst maso a další živočišné produkty, ale i je vařit, ba dokonce je jen strpět ve své blízkosti.

Každá kultura je něčím originální. Myslím, že zvlášť asijské národy jsou nám svým naturelem velmi vzdálené, a nejsme jim tak schopni snadno porozumět. Jejich myšlení, životní styl, zvyky či respektovaná, generacemi ověřená společenská postavení (třeba i žen v manželství, dcer vůči otcům a podobně) můžeme dobře pozorovat například prostřednictvím literatury. Proto ráda čtu právě díla od autorů mně méně známých kultur či národností (viz Amerikána aj.). Z tohoto důvodu jsem po nedávném zhlédnutí čínského filmu na motivy knihy Manžela jsem nezabila (Liou Čen-jün 2012), který mě šokoval svou absurditou, zpracováním i délkou, sáhla i po Vegetariánce. Ačkoliv ji napsala jihokorejská autorka Han Kang, která za ni v roce 2016 dostala ocenění Man Booker International, v obou příbězích lze pozorovat podobné znaky, například schopnost zajít do extrémů, důležitost „udržení tváře“ před nadřízenými, naprosto automatickou podlézavost mužů nižšího postavení vůči těm s vyšším postavením, překvapení všech v případě revoltující ženy.

„Děje se něco?“

„Jsem unavená.“

„Proto ti pořád říkám, abys jedla maso. Nejíš maso, a pak nemáš na nic sílu. Dřív jsi taková nebývala.“

„Vlastně... je v tom něco jiného.“

„Co?“

„Může za to ten pach.“

„Jakej pach?“

„Pach masa. Cítím z tebe pach masa.“

Příběh Vegetariánky je nahlížen z úhlu pohledů tří různých zúčastněných osob. Nejdříve svůj příběh vypráví Jonghin manžel, poté její švagr a nakonec její sestra. Pokud jste si doposud mysleli, že tu správnou mrazivou atmosféru umí jen seveřané, byli jste na omylu. Pořádně vás chytne, usadí a určitě také šokuje i tato kniha od jihokorejské autorky. Protože Jonghje se v podstatě zbláznila (ačkoliv kdo vlastně ví?), a za hranici běžné společenské únosnosti se dostali jak její umělecký švagr, tak i její pilná sestra. Jen se každý z nich z normálu vymyká úplně jiným způsobem. Někdo, nejspíš nakonec obě sestry, doplácí na zmatek ve vlastní hlavě, jiní zase pykají za své sebestředné, sobecké počínání, další se „jen“ chovají podle společenských zvyklostí.

Během vyprávění jsem mj. zjistila, že asijské ženy už jako dívky často podstupují chirurgické úpravy epikantu na horních víčkách nebo co je to Mongolská skvrna, která zejména ve druhé části příběhu hraje ústřední roli. Překvapilo mě, jak patriarchální společnost zjevně stále v Jižní Koreji panuje, jak drsně se trestá jakékoliv vzepření se proti nastoleným pořádkům. Musím konstatovat, že tato kniha mě celkově velmi bavila, i když mě v podstatě téměř neustále absurdně šokovala. Stále jsem s napětím očekávala, co se bude dít dál, a hlavně jsem si v skrytu duše přála, aby se „ke slovu“ dostala i samotná Jonghje a něco vysvětlila, což se ale nestalo. Možná právě její odosobnění, které nás nutí veškerou její dlouhotrvající a bolestnou proměnu sledovat jen prostřednictví jejích bližních, z ní dělá to neuchopitelné, ale fascinující, co je, nebo lépe řečeno, co z ní ještě zbývá...

87 %

Autor: Tereza Špetlíková | středa 10.5.2017 7:37 | karma článku: 5.15 | přečteno: 216x

Další články blogera

Tereza Špetlíková

Dívka ve vlaku se tentokrát ponořila Do vody

Voda je životadárná, bez ní život neexistuje. Umí o něj ale také snadno připravit. Někdy je to náhoda, smutná tragédie, jindy úmysl. Od sebevražd přes plánovaná utopení po schování těla -

24.7.2017 v 7:28 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 201 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Čechoameričanův Kosmonaut z Čech

My Češi jsme si toho v minulosti užili už dost. Spoustu bitev, válek a hned několikrát nám cizí mocnosti zabrali dokonce i naše území. Máme pár historických osobností, na které můžeme být hrdí a které uznávají i v zahraničí.

17.7.2017 v 7:55 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 188 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Pokračování osudu „muže z lesa“

Říká vám něco jméno Doppler? Nebo třeba muž a losí mládě? Pokud ne, pojďme to urychleně napravit! Dříve (až příliš) pilný muž jménem Doppler žil vcelku normálně - a v domě. Pěkně se ženou a s dětmi a každý den chodil do práce.

4.7.2017 v 8:21 | Karma článku: 5.03 | Přečteno: 289 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Došel karamel, ale ne dobroty!

Nejspíš je ještě neznáte, ani jste je neochutnali. Jsou mladé, krásné a plné chuti (do života?). Začínají, ale to neznamená, že nemají zkušenosti. Mají co nabídnout. O čem (o kom) je řeč?

21.6.2017 v 12:43 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 293 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (106)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O řemesle psaní článků. Javorová Vyhlídka, 15. dubna 2006.

24.7.2017 v 21:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Pavel Vávra

BÁSEŇ TATÍNKOVSKÁ 3

Rozhodl jsem se zveřejnit několik básní a hrozně mě štve, že to nejde pez perexu a nadpisu. Prej sem musim něco napsat:-( Podle mě je nejlepší si ale přečíst přímo tu báseň. Ať se Vám líbí:-)

24.7.2017 v 21:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Jiří Babor

Kulku do hlavy

Popravdě řečeno i mě se tahle báseň zdá poněkud bizarní, ale ve skutečnosti je to o důvěře komu svěřit svůj život.

24.7.2017 v 20:26 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 153 | Diskuse

Pavel Vávra

BÁSEŇ TATÍNKOVSKÁ 2

Rozhodl jsem se zveřejnit několik básní a hrozně mě štve, že to nejde pez perexu a nadpisu. Prej sem musim něco napsat:-( Podle mě je nejlepší si ale přečíst přímo tu báseň. Ať se Vám líbí:-)

24.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Pavel Vávra

BÁSEŇ TATÍNKOVSKÁ 1

Rozhodl jsem se zveřejnit několik básní a hrozně mě štve, že to nejde pez perexu a nadpisu. Prej sem musim něco napsat:-( Podle mě je nejlepší si ale přečíst přímo tu báseň. Ať se Vám líbí:-)

24.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse
Počet článků 127 Celková karma 8.26 Průměrná čtenost 338

Milovnice všech dobrých příběhů, beachvolleyballu, koček a klavíru!

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.