Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mlsné čtvrteční Večery v Umbrii

20. 06. 2017 7:55:43
Okouzlující... To je myslím to správné slovo, kterým začít. Úžasně stravitelné a navíc typicky letní čtení nabízející mnohem víc než jen vyprávění jedné starší ženy (přistěhovalé americké šéfkuchařky Marleny de Blasi), ...

...jejímž prostřednictvím zažijeme lásku i odmítnutí, pocítíme sílu i tíhu mateřství, ochutnáme pokrmy prosté i ty, které vyžadují dlouhou přípravu, a zejména si necháme pohladit duši čerstvými listy olivovníků a chuťové pohárky zaskotačit s mladým či starým umbrijským vínem... Každému podle jeho volby.

Příběh knihy Večery v Umbrii se z valné části odehrává v romantickém historickém městečku Orvieto, jež leží na plochém temeni velkého bloku sopečného tufu.

article_photo

V jeho okolí se pěstuje vynikající víno, o čemž se mnohé dozvíte i v knize. Umbrie, ve které se Orvieto nachází, je název vnitrozemského kraje ve střední Itálii (sousedí například s Toskánskem), což je důležité jak pro představu místa, kde se vše odehrává, tak pro pochopení místních zvyklostí i gastronomie. Kniha volně navazuje na autorčino předchozí dílo, bestseller s názvem Tisíc dnů v Toskánsku, jehož obsah mě už jen podle anotace velmi láká... Je to začátek tohoto krásného příběhu, tohoto krásného života, který pro nás Marlena de Blasi zaznamenala...

Anotace knihy Tisíc dnů v Toskánsku

Ve vesnici San Casciano dei Bagni uzrává nad báječným jídlem přátelství. Právě sem se vydává americká šéfkuchařka Marlena de Blasi se svým benátským manželem Fernandem hledat ty pravé ingredience dobrého života. Dvojice odjíždí z Benátek - vybavená větším množstvím odvahy a nadšení než finančních prostředků - žít v kraji starých olivovníků a horkých etruských pramenů, v malém městečku mezi Toskánskem, Umbrií a Laziem se dvěma sty obyvatel. Nastěhuje se do primitivně zrenovované bývalé stáje bez telefonu, ústředního topení, s malinkou kuchyňkou postavenou na místě žlabu, a brzy se spřátelí s Barlozzem, neoficiálním vesnickým vůdcem. Barlozzovo vyprávění a bohaté znalosti místního folkloru je - i nás seznamují hlouběji s duší Toskánska. V Barlozzově doprovodu navštíví sezonní slavnosti a ochutnají čerstvě vylisovaný olivový olej nakapaný na krajíc opečeného venkovského chleba i na oleji osmažené cukinové květy pokropené vodou s mořskou solí. Objeví venkovské osterie, kde se vaří podle toho, co se toho dne sklidilo, případně ulovilo. Doprovázíme je při sklizni kaštanů, vinobraní, při výpravě za lanýži, a v prosinci s nimi budeme na starých olivovnících otrhávat olivu za olivou. Barlozzo je ochotně zasvěcuje do místních tradic, starými bylinnými lektvary počínaje a toskánským zemědělstvím konče; ale také má svá tajemství, a jedno z nich se týká vesnické krásky Floriany.

Večery v Umbrii pokračují v podobném módu, fungují na podobných zákonitostech a okrajově staví na ději předchozího díla. Kniha Večery v Umbrii se skládá z krátké předmluvy, čtyř hlavních částí, z nichž každá je věnována jedné ženě, pak následuje doslov a nakonec recepty. Je psána zvláštním, vlastně „nijakým“ stylem - je to jen volně plynoucí proud vzpomínek a zážitků, vyprávění ze života. Jak nás do obrazu uvádí Předmluva, každý čtvrtek večer se čtyři místní ženy – Miranda, Ninuccia, Paolina a Gilda - spolu s Marlenou a povětšinou i mnohými dalšími setkávají u večeře. Nejmladší je dvaapadesát, nejstarší lehce přes osmdesát. Ženy spolu nejen připravují jídlo, ale také spolu probírají své životní osudy. Každá z nich má za sebou odlišnou a většinou ne zrovna snadnou cestu. Zažily si každá své, ať už se svými rodiči či s rodiči partnera, s opatrovníky v klášteře, s dětmi vlastními i cizími, s milenci, přáteli či samy se sebou, se svou samotou. Osobní zpovědi každé z nich jsou silné a poutavé. A co víc, v jejich obměnách se nachází i něco z každé z nás. Punc originality a onu správnou atmosféru vyprávění dodávají italská slovíčka, zvolání nebo celé, krátké věty.

„Co to chystáš?“

„Un Soffritto. Pancetta, sádlo, rozmarýn, česnek, cibule, feferonka, červené víno, rajčata. Podávané na chlebu. Takový malý předkrm.“

„A v té druhé pánvi?“ Ukázala jsem na malou otlučenou pánev na zadním hořáku.

„To je to samé. Jen s trochou masa.“

„Jakého?“

Cosa c’era, c’era. Co bylo, to bylo.“

Je jasné, že tyto zralé, životem velezkušené ženy a skvělé kuchařky mají co nabídnout, a to zejména nám „mladým“. Z mála vždy vykřešou mnohé. Přinášejí zamyšlení i poučení. Dokáží poradit, ale také rozmlouvají špatnou volbu. Dávají ochutnat sám život se všemi jeho sladkostmi i hořkostmi. Hlavně se spoustou vína a oleje. Já osobně rozhodně vyzkouším Restované těstoviny na červeném víně s hoblinkami 99% čokolády (prý variace ve stylu jednoduchých Aglio Olio e Peperoncino) nebo sedm dní odpočívající kachnu.

Tyto ženy se vzájemně velmi dobře znají, a vlastně se neznají skoro vůbec, jak vyplývá z postupně vyprávěných příběhů. Každá má své jizvy i tajemství. Přesto jsou si oporou a blízkými přítelkyněmi. A jak se vyjádřila Miranda, nejstarší z nich: „Schopnost užasnout nad něčím známým je jeden nesporný dar, který je nám všem pěti společný.“

Svou recenzi bych chtěla zakončit tím, čím autorka knihu uvedla, jelikož přinejmenším pro těchto pět to jistě platí: „Rodina je vytvořena z lásky. Jen v některých případech i z krve.“

85 %

Autor: Tereza Špetlíková | úterý 20.6.2017 7:55 | karma článku: 8.83 | přečteno: 145x

Další články blogera

Tereza Špetlíková

Dívka ve vlaku se tentokrát ponořila Do vody

Voda je životadárná, bez ní život neexistuje. Umí o něj ale také snadno připravit. Někdy je to náhoda, smutná tragédie, jindy úmysl. Od sebevražd přes plánovaná utopení po schování těla -

24.7.2017 v 7:28 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 201 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Čechoameričanův Kosmonaut z Čech

My Češi jsme si toho v minulosti užili už dost. Spoustu bitev, válek a hned několikrát nám cizí mocnosti zabrali dokonce i naše území. Máme pár historických osobností, na které můžeme být hrdí a které uznávají i v zahraničí.

17.7.2017 v 7:55 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 188 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Pokračování osudu „muže z lesa“

Říká vám něco jméno Doppler? Nebo třeba muž a losí mládě? Pokud ne, pojďme to urychleně napravit! Dříve (až příliš) pilný muž jménem Doppler žil vcelku normálně - a v domě. Pěkně se ženou a s dětmi a každý den chodil do práce.

4.7.2017 v 8:21 | Karma článku: 5.03 | Přečteno: 289 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Došel karamel, ale ne dobroty!

Nejspíš je ještě neznáte, ani jste je neochutnali. Jsou mladé, krásné a plné chuti (do života?). Začínají, ale to neznamená, že nemají zkušenosti. Mají co nabídnout. O čem (o kom) je řeč?

21.6.2017 v 12:43 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 293 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (106)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O řemesle psaní článků. Javorová Vyhlídka, 15. dubna 2006.

24.7.2017 v 21:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Pavel Vávra

BÁSEŇ TATÍNKOVSKÁ 3

Rozhodl jsem se zveřejnit několik básní a hrozně mě štve, že to nejde pez perexu a nadpisu. Prej sem musim něco napsat:-( Podle mě je nejlepší si ale přečíst přímo tu báseň. Ať se Vám líbí:-)

24.7.2017 v 21:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Jiří Babor

Kulku do hlavy

Popravdě řečeno i mě se tahle báseň zdá poněkud bizarní, ale ve skutečnosti je to o důvěře komu svěřit svůj život.

24.7.2017 v 20:26 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 153 | Diskuse

Pavel Vávra

BÁSEŇ TATÍNKOVSKÁ 2

Rozhodl jsem se zveřejnit několik básní a hrozně mě štve, že to nejde pez perexu a nadpisu. Prej sem musim něco napsat:-( Podle mě je nejlepší si ale přečíst přímo tu báseň. Ať se Vám líbí:-)

24.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Pavel Vávra

BÁSEŇ TATÍNKOVSKÁ 1

Rozhodl jsem se zveřejnit několik básní a hrozně mě štve, že to nejde pez perexu a nadpisu. Prej sem musim něco napsat:-( Podle mě je nejlepší si ale přečíst přímo tu báseň. Ať se Vám líbí:-)

24.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse
Počet článků 127 Celková karma 8.26 Průměrná čtenost 338

Milovnice všech dobrých příběhů, beachvolleyballu, koček a klavíru!

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.