Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Čtenář z vlaku aneb láska v USBčku

8. 11. 2015 13:07:50
Všichni mají rádi pohádky! Někomu se líbí i ty nejnaivnější určené zejména pro děti, jiným sofistikovanější romantické příběhy. Někdo, kdo má štěstí, třeba dokonce prožije pohádku ve svém vlastním životě...

Každé ráno ve stejném vlaku četl stažené kůže jednu za druhou jednoduše tak, jak mu zrovna přišly pod ruku. Brzy si našel své posluchače. Nechtěl být oslavován, nedělal to pro ně. Chtěl osvobodit těch pár pozůstavších, aby mohli v klidu spočinout s ostatními...

Čtenářem z vlaku v 6.27 je ubohý třicátník jménem Guylain Vignolles, jehož největším břemenem je právě jeho jméno. Přesmička na Vilain Guignol, tedy ošklivý kašpar, se přímo nabízí. Guylain vede nezajímavý život. Spolu s pátou generací Rougeta de Lisle žije v garsonce, ze které každé ráno všední části týdne pokračuje na vlak, odkroutí si pracovní dobu (doslova, někdy i v křečích nad záchodovou mísou) a večer jede zničený vlakem zase domů.

Své zaměstnání nenávidí. Ačkoliv si myslel, že se časem otupí, už při pohledu na betonový plot, za čímž má To své doupě, se mu stahuje hrdlo.

"Mohutné a hrozivé To stálo přímo uprostřed haly. Za více než 15 let v práci se Guylain nedokázal donutit říkat Tomu jménem, jako kdyby tím, že To pojmenuje, uznal jeho existenci, dal k ní tichý souhlas, což v žádném případě neměl v úmyslu. Nikdy nepoužít jeho název, to byla poslední hráz, kterou mezi sebe a to postavil, aby Tomu definitivně neprodal duši.

Nenávidí místo, To, svého tlustého, špehujícího, kárajícího šéfa Félixe Kowalského i hloupého a nedočkavého spolupracovníka Brunnera. Ovšem na vrátnici, kde tráví polední, odpočinkové pauzy, a je tak co nejdál od Toho, má něco jako přítele. Yvon Grimbert je postarší, vznešený vrátný, mluvící téměř výhradně v alexandrinech. Když zrovna nestojí a nerecituje, čte si je, či zapisuje své vlastní.

"Zde řada řidičů již poznala můj hněv,

přijeďte včas a budu beránek, ne lev,

Nu, složte ten náklad a zažeňte svůj strach,

to, co vás zdrželo, ať vezme odsud prach."

Jednoho chladného březnového jitra si Guylain při sklápění sedačky ve vlaku všimne malé, červené věcičky. Je to USB flash disk. Strčí si ho do kapsy a nedočkavostí se třese přes celou pracovní dobu až do večera, kdy konečně doma zastrčí úlovek do počítače. Nejdříve ucítí lehké zklamání. Složka s názvem Nová moc neslibuje. Její obsah mu ale (ale i jí) změní život. A nemyslím tu flashu...

Román autora složitého jména - Jean-Paul Didierlaurent - nepostrádá typický francouzský humor. Děj je vcelku napínavý a má dobrý spád. Je zde několik pěkně vykreslených, originálních postav. Díky "staženým kůžím" a obsahu USB vlastně čtete hned několikero odlišných děl a žánrů - od kuchařky, přes erotiku až po osobní deník. Příběh je ve výsledku novodobou pohádkou o princi na bílém koni, až na to, že ten princ a kůň je spíš intelektuál s rybičkou :).

"Tetičkismus číslo 5, nejkratší a můj nejoblíbenější: Moč a miř."

77 %

Autor: Tereza Špetlíková | neděle 8.11.2015 13:07 | karma článku: 5.66 | přečteno: 237x

Další články blogera

Tereza Špetlíková

Chladnokrevně

Tentokrát možná ne tak překvapivé v závěru, ale zato emočně náročné, a to i v průběhu. Všichni víme, jak to může dopadnout, když se dívka zaplete se špatným hochem (někdy i opačně), ale až tak fatálně to končí snad jen málokdy...

24.2.2019 v 9:50 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 299 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Robert Bryndza: Do posledního dechu (recenze)

Profesní i osobní život Eriky Fosterové pokračují a v tomto díle (v pořadí již čtvrtém) v obou dochází k dramatickým změnám, které jsme ale všichni tak trochu čekali.

21.1.2019 v 19:06 | Karma článku: 6.82 | Přečteno: 241 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Kde domov můj: Příběh hymny

Známe ji všichni. Od vzniku Československa, které mělo nedávno krásné, kulaté výročí „narození“, je naší oficiální slavnostní skladbou, i když jako píseň existuje již od prosince 1834. Teprve před několika dny ale vyšla hymně...

9.11.2018 v 16:33 | Karma článku: 9.09 | Přečteno: 280 | Diskuse

Tereza Špetlíková

I TY můžeš být policistou!

Tramtadadááá!... Na vědomost se dává, že po hasičích k nám dorazili policajti! A ti se nás drží už hezky dlouho. Naštěstí i o nich vymyslelaZuzana Pospíšilová originální, kratičké pohádky ideální třeba jako čtení do postýlek.

7.11.2018 v 8:18 | Karma článku: 8.84 | Přečteno: 287 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

David Snítilý

A vítězem se stává ...? (volně navazuje na Nelítostný souboj).

„Ty ji znáš?“ „Trochu, venčíme psy ve stejným parku.“ „Ty máš psa?“ žasl jsem. „Samozřejmě že ne, koupil jsem si jenom vodítko a lítal s ním po parku a toho imaginárního čokla hledal,“ odbyl mě a i nadále ji hypnotizoval pohledem.

24.1.2020 v 7:53 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 287 | Diskuse

Dita Jarošová

Zlo je banalita

Nestačíme se divit, co se začíná dít v souvislosti ze strachu z uprchlíků, čili přímé plody několikaletého úspěchu populistických mocipánů: Fašismus na vzestupu! Nedivme se, když míjíme někde plakát zvoucí na neonacistickou grupu.

23.1.2020 v 20:32 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 538 | Diskuse

Ladislav Větvička

Baby za Husaka

My mladi zme měli klepač, ale aji staři se tenkrat chtěli chlubit fotkama, učesama a tak. A pro ně misto klepača

23.1.2020 v 11:11 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2285 | Diskuse

Dita Jarošová

Eskorta /povídka/

Místnost pronikavě voněla po hřebíčku, nevěděla popravdě co čekat. Paní domácí pátého patra, chobotnice by byla bývala byla ze třetího. Nestandartní, páté patro činžáku je jen o neznámém prostoru, do něhož tě vženou, jinak by byl

22.1.2020 v 17:35 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 164 | Diskuse

Petr Petříček

Hygiena ztracených duší

Příběh o čistém vínu ve vztazích a kapce optimismu na dně sklenky. Taky trochu o sociální bublině a zprofanované krevní skupině lidí, co se neznají a přitom vlastně ano...

22.1.2020 v 16:48 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 201 | Diskuse
Počet článků 172 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 390

Milovnice všech dobrých příběhů, beachvolleyballu, koček a klavíru!

 

Najdete na iDNES.cz