Smrtelné hřiště Larse Keplera

Smrti se bojíme. Znamená konec. Definitivní konec. Poslední kapitolu našeho života. Je nezvratná, často krutá. Znamená, že už nebude vůbec nic dál... Anebo je to jinak?

Autorská dvojice manželů Ahndorilových, píšící pod pseudonymem Lars Kepler, je ve světě literatury již dobře známá. Jejich série s hlavní postavou detektivem Joonou Linnou se těší velké oblibě. Autoři se, alespoň doposud, řadili mezi typické představitele krutých severských psychothrillerů. Lze také říci, že pokud jste sáhli právě po jejich knize, dostali jste tu nejlepší kvalitu - a to je aktuální nabídka severských autorů na našem trhu vskutku široká

Keplerovou novinkou je však dílo zcela odlišné. Jmenuje se Playground, což v překladu znamená dětské hřiště, ale to „dětské“ tam vnímám jako slovo navíc. Protože hřiště, na kterém se proti své vůli ocitne hlavní hrdinka Jasmin, se tomu poklidnému místu, kde si děti spokojeně plácají bábovičky, nepodobá ani hodně vzdáleně...

Jasmin, bývalá armádní poručice, se po jedné, podle ní zpackané akci zastaví srdce. A zdá se jí zvláštní sen. Ocitá se v čínském přístavu, vidí mnoho lidí, kteří se „jako tažní ptáci“ v chumlu sunou na zvláštní váhu a posléze na připravené lodě a na krku se jim houpe kovový štítek. Všude je šero, cestu spoře osvětlují červené lucerny... Je to mlhavé, ztrácí se to, nepamatuje si vše. Ale když se probudí, ví. Snaží se všem vysvětlit, že byla v říši mrtvých. Nikdo jí samozřejmě nevěří. Její blouznění se připisuje prodělanému válečnému traumatu, jehož následkem byla nehoda vedoucí až k dočasné smrti.

„Smrt nefunguje,“ vyhrkla a rozkašlala se.

„Jasmin, ty jsi naživu, nejsi mrtvá,“ zašeptal Mark a pokusil se o úsměv.

Když se zotaví, rozhodne se pro změnu života a přivede na svět další život. Pojmenuje ho Dante. I když jí její nyní již pětiletý syn dělá jen radost a miluje ho nade vše, nedokáže být šťastná. Nedokáže zapomenout na přístav. Ačkoliv sama sobě slíbila, že už o něm nebude nikdy s nikým mluvit, jednoho dne udělá výjimku – a vyslouží si jednosměrnou jízdenku na psychiatrii. Cpou do ní léky a snaží z ní dostat její utkvělou představu o posmrtném životě. Pomalu, ale jistě se z ní stává troska. O Danteho se zatím stará její matka. Zlom přichází ve chvílí, kdy Dantův otec Mark požádá o svěření syna do péče, Jasmin se po dlouhých měsících vrací z psychiatrie a spolu s matkou se o syna chystá bojovat. Cestou za Dantovým otcem a advokátem ale sněží a je potká smrtelná nehoda...

Kniha Playground nás nutí zamyslet se nad posmrtným životem, o němž hovoří záznamy i těch nejstarších civilizací. Podoba místa, kde se člověk po smrti ocitá, se ale liší. Pokud jsem ve vás vzbudila dojem, že se jedná o filozofické dílo, musím vás rychle vyvést z omylu. Playground neboli (dětské) hřiště je místem, kde se bojuje na život a na smrt. A to doslova. Zemřít musí všichni z týmu. Neexistují žádná pravidla. Zemřít se totiž dá i vícekrát, ale někdy už je to skutečně definitivní...

Akční, mysteriózní thriller nese silný příběh bez absence lásky (až za hrob), zato s absencí soucitu. Hlavy padají jedna za druhou. Ušetřeni nejsou ani staří, ani ranění ani děti. Hřiště je tím nejnebezpečnějším místem, jaké si vůbec dovedete představit. Vlastně asi nedovedete, pakliže nepatříte mezi zlomek těch, kteří mají čchuang čchun neboli žlutou duši...

90 %