Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nesbo zanechal (na sněhu?!) mnoho krve...

4. 08. 2017 10:56:54
Kdybych se měla někdy stát zabijákem, jakým je Olav Johansen, chtěla bych kráčet životem sama. Jak ti moudří a zkušení vědí, sami jsme silnější nebo alespoň méně ohrožení.

Nemají nám koho vzít a zároveň nemáme komu naletět. Samozřejmě nejsilnější hrdinové jsou ti, kdo někoho ztratí, a pak se mstí, ale to bych jednak nechtěla zažít, a potom já raději jednám s klidnou hlavou. Na pomstu mě moc neužije.

Když jsme vlci samotáři (anebo vlčice) jsme schopni lépe plnit svěřené úkoly, a na spoustě věcí nám přitom nezáleží, což je v tomto případě ku prospěchu... Jenomže jakmile se do toho připlete hyena v podobě krásné blondýny, „problém“ je na světě...

Retro noirový diptych Krev na sněhu je prvním dílem série s názvem Krev na sněhu, kupodivu letní novinkou nakladatelství OneHotBook. Tato audiokniha přesně odpovídající své knižní sestře je krátkou (ani ne čtyři hodiny dlouhou), krutě severskou (já vím, je to omšelé, ale zde to sedí) krvavou, drsnou, chlapskou detektivkou. Ale pozor, s hlubokým, psychologickým podtextem. Jejím autorem je světoznámý spisovatel „Holeovek“, hudebník, původním vzděláním ekonom a finanční analytik Jo Nesbø. Oproti slavné sérii s jmenovaným Harry Holem se ale tato kniha, a podle následujícího dílu s názvem Půlnoční slunce tipuji že celá série, neodehrává v současnosti, nýbrž v letech sedmdesátých, a v tomto případě konkrétně v Oslu. Není zde žádný hrdina, který by přežil do dalšího dílu série, ale hlavně, tento příběh má zcela jiný náboj i směr, než Holeovky.

Krví na sněhu to začíná, a taky končí. Jsou tu představy, sny, nezahojené rány na těle i na duši, a nepřekonatelná touha alespoň se pokusit najít si někoho blízkého. Svůj příběh nám vypráví Olav Johansen. Interpretem se mu stal David Novotný, herec Dejvického divadla. Ten nám svým prostřednictvím dává možnost nahlédnout do zabijákovy pošramocené duše. Zvládá to dobře, intonačně s hlasem pěkně pracuje a snaží se hovořit stejně odevzdaně (v osobních záležitostech) anebo naopak rozhodně (v těch pracovních), jako by nejspíš hovořil člověk v jeho kůži. Jako obvykle je zde přítomna i hudební složka. V tomto případě se jedná o klasickou, detektivní znělku podobnou moderním seriálům, skrývající tajemno a napětí. Opět si ji ale moc často neužijeme, objevuje se jen na začátku, popřípadě konci některých kapitol. Ale není špatná. Režisérem této audioknihy byl olomoucký rodák Michal Bureš, můj velmi oblíbený „řídící“, který mě snad ještě svým pojetím nezklamal, ačkoliv obsahově bych mohla jmenovat oblíbenější (audio)knihy, než je Krev na sněhu (možná známka, že nejsem chlap?)

Detektivku jsem označila za „chlapskou“, protože mi tak připadá napsaná. Žádné složité věty, naopak spíš strohý způsob vyjadřovaní i uvažování, rychlé a jasné rozhodování, zásady, málo problémů k řešení. Pak do toho ale vstupuje ona, ta žena mrcha (anebo oběť?), a klid, dřívější spolehlivost a rychlost při plnění úkolu je ta tam. A následně přichází jednání na vlastní pěst mající nečekané následky, kvůli kterým se (opět bez zbytečných řeší) všichni okamžitě rozhodnou hrát novou hru... On, drsný a bezcitný zabiják (anebo ne?) přece ale má dobrou duši. Jen se k ničemu jinému nehodí... kam až dokáže zajít aby „nezabil“ sám sebe?

75 %

Autor: Tereza Špetlíková | pátek 4.8.2017 10:56 | karma článku: 4.98 | přečteno: 282x

Další články blogera

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 191 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Lauren Graham: Rychleji mluvit nedokážu

„Gilmorky“ během nekonečného počtu repríz někdy naladil snad každý. Tento americký seriál, který začínal ve stejném vysílacím čase jako tehdy obrovsky populární Přátelé, neskončil jako propadák.

21.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.70 | Přečteno: 303 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Dubánci – příběhy jednoho roku

Žijí v lese, samozřejmě tam, kde rostou duby. Ty čepičky, které pod nimi můžete najít, patří právě jim. Komu? No přece dubánkům! Skvělým bytostem, se kterými si můžete užít hromadu legrace...

2.11.2017 v 10:34 | Karma článku: 5.58 | Přečteno: 154 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Pod maskou... se skrývá co?

„Tajemství neexistují, všechno nakonec vyjde najevo, všechno.“ Někdy si říkám, kéž by to tak bylo... každopádně v tomto příběhu pravda „vítězí“. Do čeho se náš hrdina se zálibou v sadomasochistických sexuálních praktikách...

24.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 3.10 | Přečteno: 113 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 653 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 191 | Diskuse

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 295 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.74 | Přečteno: 214 | Diskuse

Jaroslav Herda

Svatyně

Tam za vodou v rákosí, kde ukrytý je prám, Ti přečtu tisíc perexů, abys, až budeš verše číst, ses převyznala ve textu. To Ti řikááám. Bude tam mokro, hamťavo, prostě samá voda. Spolu se zahřejem, sirky by zvlhly, nech je doma.

22.11.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.47 | Přečteno: 141 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 5.57 Průměrná čtenost 337

Milovnice všech dobrých příběhů, beachvolleyballu, koček a klavíru!

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.