Neděle 23. února 2020, svátek má Svatopluk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 23. února 2020 Svatopluk

Robert Bryndza: Do posledního dechu (recenze)

21. 01. 2019 19:06:13
Profesní i osobní život Eriky Fosterové pokračují a v tomto díle (v pořadí již čtvrtém) v obou dochází k dramatickým změnám, které jsme ale všichni tak trochu čekali.

Jestliže ještě neznáte anglického autora se slovenským příjmením, kterého celosvětově proslavila detektivní série s Erikou Fosterovou, bývalou armádní důstojnicí, která při zásahu přišla o velkou část svého týmu (včetně manžela Marca), nevadí, protože nikdy není pozdě vrátit se k předchozím knihám, počínaje bestsellerem Dívka v ledu.

Pokud patříte mezi jeho pravidelné čtenáře, víte, že můžete očekávat vysoký standard, který neskomírá ani v Do posledního dechu. Robert Bryndza tentokrát rozvíjí myšlenku anonymity internetu, konkrétně sociálních platforem. Jak se ukazuje, facebookový profil je velmi mocná zbraň, do které munici poskytují sami uživatelé prostřednictvím vkládání svých fotografií a informací ze života. Netrvá ani příliš dlouho takový věrohodný účet vytvořit (za pomoci pár přátelství, vložení dostatku obrázků a statusů), protože mnohdy stačí sympatické profilové fotografie či ukradená zvučná jména na to, aby s vámi ti na druhých stranách obrazovek toužili navázat kontakt.

Na začátku příběhu se Erika plácá na stanici v Bromley, kam ji na konci předchozího dílu série přeložili a kde nedělá na vraždách. Trpí nejen ona, ale i její nadřízení. Po letech osamění ale konečně začíná dávat prostor vztahu s bývalým kolegou Jamesem Petersonem, u kterého také tráví čas, když mu zavolají a informují ho o nálezu těla mladé dívky. Jede na místo činu s ním a ihned začíná, i přes výstrahy přítomného vyšetřovatele, vyslýchat svědky.

Podaří se Erice dostat zpět tam, kam patří, odpustit si, „opustit“ ve své mysli Marka a umožnit si tak rozvíjet vztah s Jamesem - a v neposlední řadě vyřešit případ včas, když se poprvé doopravdy bojí, že selže?

I tentokrát je autorův styl hodně stavěný na dialozích, které dodávají příběhu čtivost a spád. Osobní rovina hlavní hrdinky, nevinnost přibývajících obětí i obtížná identifikace pachatele poutají od počátku čtenářovu pozornost. Zhruba v polovině pak poznáváme i toho, kdo se tak účinně skrývá. Děj tak máme možnost vnímat z obou stran a pochopit pachatelovu motivaci k jeho chování.

Posuzovat někoho bez dostatku informací je až příliš snadné a často nesmírně nevhodné... V tomto příběhu si ověříte, jak moc to může být také nebezpečné, protože váš rychlý soud lidé vnímají i v případě, kdy nevyslovíte ani hlásku.

88 %

Autor: Tereza Špetlíková | pondělí 21.1.2019 19:06 | karma článku: 6.82 | přečteno: 241x

Další články blogera

Tereza Špetlíková

Chladnokrevně

Tentokrát možná ne tak překvapivé v závěru, ale zato emočně náročné, a to i v průběhu. Všichni víme, jak to může dopadnout, když se dívka zaplete se špatným hochem (někdy i opačně), ale až tak fatálně to končí snad jen málokdy...

24.2.2019 v 9:50 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 303 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Kde domov můj: Příběh hymny

Známe ji všichni. Od vzniku Československa, které mělo nedávno krásné, kulaté výročí „narození“, je naší oficiální slavnostní skladbou, i když jako píseň existuje již od prosince 1834. Teprve před několika dny ale vyšla hymně...

9.11.2018 v 16:33 | Karma článku: 9.09 | Přečteno: 280 | Diskuse

Tereza Špetlíková

I TY můžeš být policistou!

Tramtadadááá!... Na vědomost se dává, že po hasičích k nám dorazili policajti! A ti se nás drží už hezky dlouho. Naštěstí i o nich vymyslelaZuzana Pospíšilová originální, kratičké pohádky ideální třeba jako čtení do postýlek.

7.11.2018 v 8:18 | Karma článku: 8.84 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Šárka Medková

Nástrahy velkoměsta

Začalo to tím, že manžel dostal od mě k Ježíšku dárek. Vstupenku na Bundesligu. Čekala jsem větší nadšení, mohl si aspoň radostí povyskočit,ale radost měl (řekl mi to, jinak bych to asi nepoznala).

23.2.2020 v 15:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Filip Vracovský

Sedm pravidel co šéfkuchař nikdy nesmí, malé manažerské školení....

Většina pravidel platí nejen pro šéfkuchaře, ale i lecjaké jiné šéfy. Jen snad ti z oboru stavebnictví se v té polévce můžou klidně i koupat.

23.2.2020 v 6:39 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 690 | Diskuse

Jan Šik

Lidi, co hráli tichou poštu, která dělala virvál

Drby hýbou světem. Malé i velké, soukromé a veřejné, v rodinách, na pracovištích nebo v médiích. Svou cestu začínají nevinným povídáním a mohou končit pomluvou nebo lží.

22.2.2020 v 18:00 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 374 | Diskuse

David Snítilý

A žili spolu šťastně ...? (volně navazuje na Otevřené manželství)

Osedlala si mě jako koníka a cválala na mně do země orgasmu zaslíbené. A když už to vypadalo, že tam i dojede, tak to na mě náhle přišlo. Škubal jsem sebou tak, že měla problém se na mně udržet. „Tak brzo?“ vydechla zklamaně.

22.2.2020 v 8:44 | Karma článku: 17.93 | Přečteno: 511 | Diskuse

Dana Emingerová

Kafkárna - napsala Dana Emingerová

Od začátku to byla taková kafkárna. „Dobrý den, chci se s vámi sejít, protože jste ZAJÍMAVÝ, ale nevím proč,“ řekla jsem do telefonu.

21.2.2020 v 18:45 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 403 | Diskuse
Počet článků 172 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 391

Milovnice všech dobrých příběhů, beachvolleyballu, koček a klavíru!

 

Najdete na iDNES.cz