Můj nejlepší kámoš Smrt
Bohužel, nevyšlo to. Anja stále měla někoho jiného. A tak Martin rostl, sílil a doufal, že se to třeba jednou změní. Jeho trvající neúspěchy u žen i život bez přátel však měly jiný důvod, než tomu bývá obvykle. Postarala se o to Smrt.
„Myslím...,“ začal jsem, „žes to všechno takhle narafičila, protože seš sobeckej prevít.“
Smrt a jiné vrcholy mého života je krásný, mnohoznačný název debutového románu s humornými prvky německého autora Sebastiana Niedlicha. Knihu bych neoznačila přímo za humornou, podle mého názoru si ani neklade za cíl někoho skutečně bavit tak, aby se za břicho popadal. Spíš bych řekla, že jde o hlubokomyslný příběh dospívajícího chlapce, vystavěný na dobrém nápadu, který tkví ve fyzickém (a ano, zde skutečně zábavném) vypodobnění Smrti, Života a lidských duší.
Martin je vyvolený a má dar vidět Smrt. Když se setkají poprvé, je ještě chlapec. Přesto se brzy sblíží a zažijí spolu zajímavé chvíle a výlety. Ale je bezpečné kamarádit se právě se Smrtí? Martin si není tak úplně jistý, obzvlášť když zjistí, jaké na něm jejich přátelství zanechává následky...
Úvahami o smyslu života a jeho nevyhnutelném konci, o nutnosti smrti se zabývá mnoho lidí už od nepaměti. Stejně tak osudem. Co bychom dělali, kdybychom věděli, jak zemřeme? No, jako první by nás zřejmě napadlo, jak tomu zabránit. Co kdybychom ale nevěděli, kdy se to stane nebo proč? Co bychom si počali, kdybychom viděli, jak zemřou ostatní, a dokonce poznali, že to přichází? Dokázali bychom to přijmout, protože to je jejich nebo náš osud? Chtěli bychom žít a snažit se čehokoliv dosáhnout, kdybychom současně věděli, že už to snad za to ani nestojí, když brzy zemřeme, nebo naopak, kdybychom věděli, že nezemřeme nikdy?
Pojďme se s lehkostí, s jakou je to jen možné, zamyslet nad smrtí v tom pozitivním slova smyslu. Sama o sobě není taková smrt nic moc. Umřít se většinou nikomu nechce. A to ani tělu, jehož mysl se snaží ho k tomu přimět. Přesto má akt smrti velký smysl. Ohraničuje život, jinými slovy dává životu onen smysl. A někdy, třeba v případě dlouhodobé, nevyléčitelné nemoci, je také doslova vysvobozením...
„Ale vážně“, dodává, „svět bez smrti by prostě nefungoval. Lidem by chyběl hnací motor.“
„Já bych jako problém viděl spíš přemnožení,“ namítám.
„Jistě, také důležitý bod. Proč by ale vůbec někdo něco dělal, kdyby ho netlačil čas? Co by mu bránilo odložit to třeba o sto let?“
„Nebo o tisíc.“
„No právě.“
Tak mě teď napadlo, že jsem si vlastně na rozmlouvání Martina se Smrtí zvykla jako na něco běžného. Prostě trochu jiný „kámoš“. Takový ten typ, co se sice většinou objeví jako na potvoru v nevhodnou chvíli a k tomu nás často i k smrti vyleká, ale jinak je fajn nebýt sám. Možná je to zvláštní, ale několikrát jsem se přistihla, že vlastně Martinovi trochu závidím. Jistě, v podstatě je hrozné muset vidět Smrt a smrt, ale také je to velmi zajímavé, strašidelné a vzrušující současně. Kdo ví, třeba i já mám nějaký podobný osud... Anebo osud neexistuje?
PS: Autor již vydal několik dalších knih. Doufám, že se jich dočkáme i v českém překladu!
„Obladi, oblada, life goes on, bra.“ ... kromě jiného Beatles song :)
88 %
Tereza Špetlíková
Chladnokrevně
Tentokrát možná ne tak překvapivé v závěru, ale zato emočně náročné, a to i v průběhu. Všichni víme, jak to může dopadnout, když se dívka zaplete se špatným hochem (někdy i opačně), ale až tak fatálně to končí snad jen málokdy...
Tereza Špetlíková
Robert Bryndza: Do posledního dechu (recenze)
Profesní i osobní život Eriky Fosterové pokračují a v tomto díle (v pořadí již čtvrtém) v obou dochází k dramatickým změnám, které jsme ale všichni tak trochu čekali.
Tereza Špetlíková
Kde domov můj: Příběh hymny
Známe ji všichni. Od vzniku Československa, které mělo nedávno krásné, kulaté výročí „narození“, je naší oficiální slavnostní skladbou, i když jako píseň existuje již od prosince 1834. Teprve před několika dny ale vyšla hymně...
Tereza Špetlíková
I TY můžeš být policistou!
Tramtadadááá!... Na vědomost se dává, že po hasičích k nám dorazili policajti! A ti se nás drží už hezky dlouho. Naštěstí i o nich vymyslelaZuzana Pospíšilová originální, kratičké pohádky ideální třeba jako čtení do postýlek.
Tereza Špetlíková
Padělatel Adolfo Kaminsky
Když budu hodinu spát, třicet lidí zemře... Životní příběh pravých hrdinů zůstává často utajen. Oni sami nemají potřebu ho vyprávět. Naštěstí existují zvídavé dcery.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
V německém Magdeburgu strhl vichr skákací hrad i s dětmi do Labe
V německém Magdeburgu v neděli poryv větru strhl do Labe skákací hrad, na kterém se bavilo několik...
Ruští úředníci utíkají z Ukrajiny, nedočkali se slíbené raketové kariéry
Ruští úředníci, kteří v počátcích invaze odešli na výzvu Kremlu pracovat na okupovaná území na...
Absurdita blahobytu. Miliardy porcí jídla končí v koši, nejvíc plýtváme doma
Premium Přestože existují potravinové banky, kam míří neprodané jídlo ze supermarketů a řada hotelů,...
- Počet článků 172
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 447x