Modré stíny Michala Sýkory

Není tomu dlouho, co vydavatelství audioknih OneHotBook vydalo jednu z úspěšných detektivek Michala Sýkory, v pořadí druhou knihu prozatím třídílné série s názvem Detektivové od Nejsvětější trojice. 

Onou „dvojkou“ s názvem Modré stíny nás autor zavádí na univerzitní půdu reálné vysoké školy v Olomouci, seznamuje nás s praktikami vychytralých jedinců, kteří si za pomoci politických přátel a korupce dokáží hojně a navíc v podstatě beztrestně přihřívat svou polívčičku, a předvádí nám svůj um v psaní nejen detektivní zápletky, ale také ve skvělých popisech archetypů (např. ukrajinská uklízečka) nebo důmyslných slovních obratech (okna budovy kolejí šachovnicově svítila...).

Audioknihu od českého autora jsem poslouchala po dlouhé době. A detektivku od českého autora jsem poslouchala (i četla) snad poprvé. Doposud jsem se jim spíš vyhýbala, a možná to byla škoda. Jelikož, jak jsem pochopila, žádný překlad není ve výsledku takový, jaká může být originální česká próza, pokud jde o obraty, dialogy a hlavně nám známé prostředí a objekty zájmu. Když čteme o sběru hroznů v krásné Francii (jako třeba já teď v Kritikovi od Maye :)), přece jen si to asi nedovedeme představit (a ve výsledku ani procítit) tak, jako si umíme prožít prostředí českého města a univerzity (zvlášť pokud jsme sami studovali), rozhovory a v neposlední řadě humor postav, se kterými se sami v různých alternacích denně setkáváme.

Modrým stínům (2013) v sérii knih předcházel Případ pro exorcistu (2012). Obě zmíněné knižní předlohy již byly Českou televizí zfilmovány a na obrazovkách jste je mohli vidět začátkem loňského roku. Jak to tak už bývá, (audio)kniha je opět o mnoho lepší než film (hapruje hlavně spád a kamera), ale přesto je příjemné se na něj/na ně po poslechu audioknihy znovu podívat. Co se týče audioknihy a jejího zpracování, zde se toho dá vytknout jen málo. Příběh střídavě vypráví hlavní ženská role komisařka Výrová alias „Velká sova“ (hlasem Simony Postlerové) a dle svého  názoru nedoceněný kapitán Baran (Petr Kubes). Jelikož se režie ujal zkušený Michal Bureš, přednes při změně protagonistů nepůsobí násilně a příjemně plyne kupředu za vhodné hlasové akcelerace ve vypjatých scénách. Kniha je rovněž opět umně doplněna i o hudební doprovod v podobě úvodních a závěrečných znělek jednotlivých kapitol, tentokrát na mě ale nijak výrazný dojem neudělala.

Modré stíny jsou k audioknižnímu zpracování vhodné. Trochu mě na začátku překvapily kapitoly, které bych spíš typově zařadila do románu, a vlastně doteď nevím, proč je autor k příběhu v této podobě připojil, ale jinak mě jeho detektivka skutečně velmi mile překvapila. Michal Sýkora, sám studující a posléze pracující na univerzitě Palackého, prokázal očividnou znalost univerzitního prostředí, kantorů a všech dalších postav, jež se skrývají v pozadí zejména ekonomických odděleních školy, vyprávění okořenil o reálie města Olomouce a Olomouckého kraje (včetně rozmarů jeho počasí), vymyslel pěknou zápletku, jejíž rozřešení se vskutku dočkáte až v úplném závěru, pěkně rozehrál osobní příběhy hned několika postav nejen z vyšetřovacího týmu a taktéž ukázal, že ani politika a právo mu nejsou zcela cizí. Trochu mě „naštval“ ne zcela uzavřeným epilogem, ale to nejspíš proto, že chystal pokračování děje. Každopádně mohu říct, že jsem si poslech skutečně užila, a doufám, že vydavatelství „doplní“ nabídku o předchozí a následující díl série (třetí a prozatím poslední část se jmenuje Ještě není konec - 2016). A pokud ne, tu „trojku“ si určitě přečtu a těším se také na Sýkorovu povídku Percy Thrillington v Praze Noir.

90 %